Babi na stopě

Knižní blogerka

Na stopě: Babi na stopě

Dnešní příspěvek bude trošku netradiční, povím vám pohádku Jak babi k internetu přišla.

Vždycky jsem si říkala, jestli ti mladí nedělají zbytečný humbuk okolo všech těch mobilů a počítačů. Ovšem když mi doma povídali o internetu, chtěla jsme to zkusit. Vzpomínám si, jak jsem u dcery Janičky zkoušela “brouzdat” na internetu pomocí počítače a myši. Bylo to čiré utrpení, vůbec mi nešlo trefit se na cokoliv s tou malou šipečkou, která lítala jak splašená slepice. Připadala jsem si nemožně a tak jsem usoudila, že to už není pro mě.

Po nějaké době jsem vyzkoušela internet na tabletu. To už bylo lepší a tak jsem si ho občas na návštěvě půjčila. Vždycky mi ho mladí zapnuli a já se tam dívala na Veselou trojku nebo hledala nějaký recept na buchtu.

Minulé Vánoce se na mě rodina domluvila a dostala jsem od nich tablet, později mi vysvětlili, že se tomu správně říká iPad, kvůli tomu nedojedenému jablku. Moje první myšlenky byly, že se snad zbláznili. Co já s ním budu dělat? Taková drahá věc. Měla jsem strach jestli to ještě zvládnu, kdyby mi bylo o 5 let míň tak možná, ale teďka? Na druhou stranu jsem byla zvědavá a chtěla jsem si to vyzkoušet. Srandovní bylo, že celá rodina už měla s tabletem plány, kdybych ho náhodou nechtěla. Chuligáni! 😀

Ještě ten den, kdy jsem iPad dostala, mi všichni začali ukazovat, k čemu všemu ho můžu používat. Šla mi z toho hlava kolem a vůbec nic jsem si nezapamatovala. Začala jsem tedy pomalounku. Nejdřív jsem si chtěla psát s rodinou, a tak jsem se učila používat Messenger. Šlo to sice pomalu, ale nakonec jsem to zvládla. Ze začátku jsem uměla posílat zprávy jenom tomu poslednímu člověku a tak si je museli v rodině přeposílat. Dneska volám přes messenger, posílám fotky, samolepky, poslední měsíce si libuji v posílání pohyblivých obrázků GIFů a JibJabů.

15934582_368090210232857_266036480_n  18716862_445749435800267_1822891294_n

Další věc, na kterou jsem byla zvědavá byl internet. Nevěděla jsem pořádně, co od něj čekat a co tam najdu. Pamatuji si, že jako první jsem zkoušela hledat “zapečené brambory”. Byla jsem doslova v šoku, kolik je tam obrázků zapečených brambor. Ve všech svých kuchařkách jsem neměla tolik receptů na brambory. Všem okolo to přišlo normální, jenže já byla nadšená. Zjistila jsem, že se můžu koukat na Ordinaci v růžové zahradě a Prostřeno kdykoliv chci.

Co mě ale zaskočilo bylo, že všechno, co hledám, se ukládá do nějaké historie. Proboha, proč je to potřeba? Chtěla jsem tedy po mém vnukovi aby mi ukázal jak ji mohu smazat, vysvětlila jsem mu to s tím, že nemusejí všichni vědět kolikrát hledám zapečené brambory. Smál se mi a říkal, že to nikdo kromě mě nevidí. Jen aby…já to sama těžko zjistím.

Za pár měsíců jsem se sžila se svým novým tabletem, beru ho skoro všude sebou. Dostala jsem na něj sice hezký obal, ale na moji utěrku, v které ho nosím, nedám dopustit. Děti se mi sice smějou, ale já jsem klidnější, když je v utěrce.

Jak asi víte, jsem vášnivá čtenářka a celý život čtu. Proto za mnou minulé léto přišel vnuk, jestli nechci psát blog o knížkách, když tak ráda čtu. Říkala jsem si, kdybys s tím přišel před 10 lety tak klidně, ale teď už nejsem nejmladší a kdo se bude chtít na takové staré divadlo koukat? Nicméně mě přesvědčil, že to bude sranda. První recenze byla vůbec nejhorší, pamatuji si, že jsem ji několikrát přepisovala a dalo mi to moc práce a taky jsem se musela fotit v kavárně plné lidí a pro mě introvertku to bylo docela těžké. Museli mi objednat likérek, abychom vůbec něco nafotili.

IMG_4478

Když to všechno shrnu, jsem moc ráda, že jsem iPad dostala a už ho nemusím dávat vůbec z ruky. Připadám si díky němu mladší a vitálnější.

IMG_5972

2 komentáře

  1. Jakub

    29. 5. 2017 ve 10:12

    Ahoj, babi,
    pěkný článek, rád vidím, že se starší generace techniky nebojí. Také mi přijde, že dotykové obrazovky jsou díky své intuitivnosti pro starší lidi mnohem vhodnější než klasické počítače.
    Pokračuj v psaní, rád si tvé články čtu.

  2. Radka M.

    29. 5. 2017 ve 11:27

    Velmi ráda si od Vás zase něco přečtu, pobavila jste mě. Moc Vás zdravím a Janičku s Haničkou taky. Pěkný den.

Napsat komentář

Napište mi, jak se vám to líbilo, po Prostřenu si to ráda přečtu.

*