Babi na stopě

Knižní blogerka

Upálená zaživa

Chci vám vyprávět příběh, který vás strhne. Připravte se na husí kůži, bude to síla. Je o mladé dívce, která si prošla peklem. Souad vyrůstala v jordánské vesnici, kde přísně dodržovali tradice. Svrchovaným pánem je otec a nejobletovanější osobou prvorozený syn, který smí všechno. Dcery od rána do večera tvrdě pracují a za každý prohřešek je čeká krutý trest.

Jordánsko je stát v oblasti Blízkého východu. Je zde odlišná kultura, zvyky a náboženství. Muži jsou nadřazeni ženám, mají prý větší rozumové schopnosti. Páni tvorstva! To je teda pěkná blbost, z takového nadřazování se mi dělá zle. Muslimky chodí celé zahalené, protože oblečení nesmí zvýrazňovat jejich tvary a krásu. Rovněž se klade velký důraz na cudnost a předmanželskou čistotu. Sex až po svatbě? To nebylo ani za mého mládí. Víte, jak vypadaly vesnické zábavy? Chvíli se tancovalo, potom se odskočilo s hochama do sena, no a pak se tancovalo dál. Vím to samozřejmě z doslechu :-) Ale zpět k příběhu…

Vidím ho dobře, toho svého otce. Je tady, maličký a zlý, odepne si pásek… a křičí. Tahá mě za vlasy, vláčí mě po zemi až do kuchyně.Tluče mě, já klečím na zemi, tahá mě za cop, jako by mi ho chtěl vyrvat a nakonec ho odstřihne velkými nůžkami na vlnu. Už nemám vlasy. Můžu plakat, křičet, prosit, dostanu navíc ještě pár kopanců. Moje chyba.

Matka byla bita jako my. Někdy se nás pokoušela bránit, když nás tloukl příliš silně, to se na ni potom vrhl, vláčel jí po zemi, tahal za vlasy… Náš každodenní život byl pořád na pokraji smrti… den po dni. Mohla přijít jen tak, znenadání, prostě proto, že tak otec rozhodl.

– Ukázka z knihy

Dívka se zamilovala do mládence, kterého vídala z terasy. O jejich lásce nesměl nikdo vědět. Byla by považována za couru a rodina by ji zavrhla. Stalo se ovšem něco horšího. Souad otěhotněla, a když se to její milenec dozvěděl, tak ten srab utekl. Nic nového pod sluncem, to se děje dnes a denně. Ovšem osud naší Souad byl zpečetěn. Museli ji zabít, zneuctila totiž rodinu. Zločiny ze cti byly považovány za hrdinství. Ve skutečnosti to byla zbabělá vražda. Trest měl vykonat dívčin švagr. Pro nás je nepochopitelné, že kvůli „cti“ a ostudě je odsouzena k smrti dívka, která se jen zamilovala.

Ortel zněl upálit! Trochu to připomíná středověk a upalování čarodějnic, kdy stačilo pouhé obvinění. Náš lidový zvyk „pálení čarodějnic” naštěstí není tak dramatický. Původně pohanský svátek, kdy lidé tehdy věřili, že o půlnoci před svatým Filipem a Jakubem poletuje v povětří spousta čarodějnic letících na sabat (shromáždění čarodějnic). Na obranu před nimi se na vyvýšených místech pálily ohně, které měly odehnat zlé živly. Já mám na tomto svátku nejradši buřty a nějaký lepihub.

Jak to ale dopadlo s hrdinkou našeho příběhu? Souad přežila. Ocitla se v nemocnici, kde ji lékaři a personál zanechali osudu. Pomalu umírala. Naštěstí zasáhla humanitární pracovnice, která s dalšími obětavými lidmi zařídila léčení ve Švýcarsku. Po mnoha operacích a plastikách se Souad učí znovu žít.

Říkáte si, že je to hrozný příběh, co když vám povím, že se skutečně stal. Dvacet let po hrozném zážitku se autorka rozhodla napsat tuto knihu. Nyní žije pod cizím jménem, ve strachu z pomsty své rodiny, někde v Evropě.

Kniha na mě působila otřesným, šokujícím dojmem. Obdivuji sílu a hrdinství vrátit se zpátky do života. Nedokáži si představit sebe v její situaci. Knihu doporučuji přečíst všem, kdo si myslí, že v životě trpí. Rychle změníte názor. Měli bychom si vážit toho, jak žijeme. Na co my si stěžujeme, je v jiných kulturách nedostupné.

2 komentáře

  1. Natalie

    9. 6. 2016 ve 13:46

    Knihu jsem před třemi roky náhodou objevila vzadu ve své knihovně. Opravdu působivá knížka. Četla jste Cena mého života? Jestli ne, doporučuji, příběh je rovněž autobiografickým románem.

    • Babi

      15. 6. 2016 ve 8:10

      Jsem ráda, že se Vám také líbila. Cena mého života jsem nečetla, ale děj vypadá velice zajímavě. Děkuji za tip. :)

Napsat komentář

Napište mi, jak se vám to líbilo, po Prostřenu si to ráda přečtu.

*